Můj příběh..

Můj příběh. V těchto dnech se od rána do večera rýpeme v záhoncích a statek se probouzí do jara. Je tu krásně. A u té práce je dostatek času přemýšlet, jak moc mě to baví a jak dobře se tu cítím. Třináct let už za pár týdnů! Začátky byly doslova pekelné. Statek zničený. Celosvětová krize 2008. Úrok 26%! Ale rok od roku se víc a víc ukazovalo, že to má smysl. Smysl zařídit, aby se tu hosté cítili opravdu dobře, dát práci co nejvíce lidem a pomáhat přírodě. Je to vážně náročné, nejen finančně, ale i časově. Ale skvělé. Závěrem - strašně moc díky. Hostům, snoubencům, brigádníkům, sousedům, obci... mám to tu rád. S úctou Kuba